Na základě zpracovaného projektu a podané žádosti jsme pro letošní rok obdrželi dotaci na činnost našeho klubu ve výši 66 000 Kč. V loňském roce jsme obdrželi částku 54 400 Kč.

Chronograf Xero® C1 Pro

V současné době je na trhu několik druhů zařízení, které umožňují střelci měřit úsťovou rychlost střely. Cílem tohoto článku není provést technickou recenzi a porovnávat jednotlivé parametry různých přístrojů. Chtěl bych krátce zhodnotit své zkušenosti s téměř ročním používáním Xero C1 Pro v praxi a zároveň poskytnout argumenty pro ty, kteří už měří úsťovou rychlost střely nebo přemýšlejí, zda se jim vyplatí investovat do nového zařízení, či v tento moment neměří úsťovou rychlost a snaží se vybrat zařízení, které jim bude nejvíce vyhovovat.

První otázka, kterou by si měl střelec položit zní, proč potřebuje znát úsťovou rychlost. V tomto článku nemám prostor pro vysvětlení a musím předpokládat, že ten, kdo se střelbě věnuje ať jako hobby, sportovní disciplíně nebo jako lovec či profesionál, ví, že tato hodnota pro něj má zásadní význam. Ve střelecké komunitě se pohybuji cca 10 let a vidím, jak se situace za poslední tři nebo čtyři roky vyvíjí dopředu.

Druhá důležitá otázka je, v jakých podmínkách budu nejčastěji pracovat. V tomto článku se budu věnovat postupům při střelbě LONG RANGE (LR) a EXTREME LONG RANGE (ELR). Hned na začátku své kariéry jsem zjistil, že pokud se chci střelbou LR zabývat seriózně, musím být schopen měřit úsťovou rychlost (muzzle velocity – MV). V té době jsem měl reálně k dispozici dvě možnosti měření. Prvním byla hradla, pamětníci si určitě vybaví a pro toho, kdo tento způsob měření nezažil, pouze uvedu, že naměřené hodnoty tímto způsobem měly pouze informační hodnotu. Samotný princip měření v praxi neumožňoval dosáhnout přesných hodnot, je jednoduchý, ale funguje pouze v „laboratorních podmínkách“.

Druhou možností bylo použít chronograf MAGNETOSPEED. Naměřené hodnoty touto metodu jsou opravdu velmi přesné. Vzhledem k tomu, že tento chronograf se montuje přímo na hlaveň zbraně, máte jistotu, že opravdu měříte úsťovou rychlost. Problém z mého pohledu vidím v tom, že MAGNETOSPEED instalujete přímo na zbraň. Ustřelených čidel jsem viděl opravdu hodně. Velkou nevýhodou bylo, že instalace čidla měnila nástřel zbraně a prakticky jsme museli provádět nástřely dva. První, kdy jsme zjistili rychlost munice a poté druhý, kdy jsme ověřili, zda přesnost munice odpovídá našim požadavkům. Ten, kdo se věnuje  přebíjení ví, jak časově i ekonomicky náročné je připravovat dvojnásobné laborace pouze na testy. Z podstaty tedy nebylo možné provádět větší počet měření.

Všechny výše uvedené nevýhody jsme dokázali vyřešit v okamžiku, kdy se na trhu objevil LABRADAR, který fungoval na principu Dopplerova jevu. Pro mne osobně to byla opravdová revoluce. Možnost měření rychlosti po celou dobu tréninku. V okamžiku, kdy jste schopni měřit velké množství výstřelů, začne se vám balistika prolínat se statistikou a vaše možnosti při střelbě na LR se začnou posouvat směrem k ELR.

O tom, že na trh bude společnost GARMIN uvádět další produkt, jsme věděli s předstihem. Znali jsme informace, že přístroj bude také pracovat na principu Dopplerova jevu, ale vzhledem k zaměření firmy GARMIN, jsme neměli představu o tom, jaké bude finální řešení. První hodnocení jsem dostal od kolegy z USA, protože GARMIN přístroj XERO C1 Pro byl uveden přednostně na americký trh. Druhé hodnocení následovalo od příslušníka GSG9, který byl na služební cestě v USA a měl možnost tam s tímto přístrojem pracovat. Na základě jejich hodnocení jsme oslovili zástupce firmy GARMIN v ČR, zda by nám mohli poskytnout přístroj k dlouhodobějšímu testování.  Přístroj jsme nakonec testovali 6 měsíců.

První, co nás opravdu příjemně překvapilo, byla velikost přístroje (obr. 1). Samotné nastavení před uvedením do provozu je velice intuitivní. Prakticky pouze volíte typ zbraně a rozmezí předpokládané úsťové rychlosti, např. šíp z kuše, pistole nebo puška. Volitelně můžete zadat hmotnost střely. Poté vám přístroj na displeji ukáže pozici, do které ho máte umístit vzhledem ke zbrani a můžete začít střílet. Pro porovnání s LABRADAREM je uvedení do provozu mnohem jednodušší. V začátcích, kdy jsme se učili obsluhovat LABRADAR se nám několikrát stalo, že přístroj nebyl dobře nastaven a výstřel nebyl změřen. To s sebou přinášelo velkou frustraci, hlavně v případech tzv. studené rány anebo při omezeném počtu munice, kterou jsme měli k dispozici (obrázek č. 2). Vzhledem k rozměrům a instalaci LABRADARU jsme měření prováděli prakticky pouze na domovské střelnici, pro nás v tzv. laboratorních podmínkách. Toto všechno XERO C1 Pro změnil. Jeho rozměry a uživatelská přívětivost nám umožnily rozšířit měření i mimo „laboratoř“ (obrázek č. 3).

Při prvním měření jsme ověřovali, zda mezi našimi přístroji bude nějaká odchylka a v případě, že ano, jak velká. Rozdíl ve výsledné průměrné rychlosti byl 1,6 m/s (viz. obrázek 4). Tato odchylka může být způsobena rozdílným způsobem výpočtu finální úsťové rychlosti u jednotlivých zařízení. V praxi ho můžete eliminovat tím, že přístroj, a je jedno zda se jedná o LABRADAR nebo XERO C1 Pro, vždy umístíte do stejné pozici vůči zbrani. Vzhledem ke kompaktním rozměrům je to snažší provést s XERO C1 Pro.

Jedna z největších slabin, kterou podle mne LABRADAR má, je spotřeba baterií. Pokud nepoužíváte externí zdroj napájení, musíte mít s sebou na střelnici opravdu velkou zásobu náhradních baterií. Napájení z externího zdroje je u LABRADARu řešeno kabelem s koncovkou USB Micro. Tím se opět vracíme k tomu, proč LABRADAR nebyl vhodný pro měření mimo „laboratorní“ podmínky. K poškození konektoru došlo u všech našich zařízení během velice krátké doby. Vyřešili jsme to drobnou technickou úpravou, i za cenu ztráty záruky. Naše řešení převzalo i několik zahraničních jednotek, které LABRADAR používaly.  XERO C1 Pro má v sobě zabudovaný akumulátor, který se dobíjí pomocí konektoru USB Type C. Vzhledem ke spotřebě baterií u LABRADARU jsme byli zvědaví, jak dlouho vydrží v provozu na jedno nabití. Výsledek nás příjemně překvapil. Za celých šest měsíců se nám nestalo, že by nám na střelnici došly „baterky“. A to i v případech, kdy se na přístroji střídalo několik střelců, anebo byl přístroj mezi jednotlivými výstřely několik desítek minut v pohotovostním režimu. Řádově se jednalo o nižší stovky výstřelů na jedno nabití. Akumulátor může být v budoucnu slabinou, protože konstrukce přístroje neumožňuje jeho výměnu a je jasné, že jeho kapacita bude časem degradovat. Přístroj však umožňuje i napájení z externího zdroje a USB Type C je v terénu mnohem odolnější než USB Micro.

Výstupy: Většině střelců stačí základní informace o průměrné rychlosti měřené série, kterou si zadají do svých balistických programů,  doplněné o minimální a maximální rychlost a standardní odchylku (Srandard Deviation). Střelci, kteří se věnují precizní střelbě, LR nebo ELR, většinou s potřebují s daty pracovat dále. Z LABRADARU jsem data ukládal na paměťovou kartu, z níž jsem je stahoval do počítače ve formátu CVS. Pro stažení dat z XERO C1 Pro je k dispozici mobilní aplikace ShotView, která umožňuje stahovat jednotlivé série, včetně jejich vyhodnocení. V sérii je možné označit například studenou ránu. Průběh měření lze přerušit, ale jakmile zahájíte měření v nové sérii, už se do jednou ukončených sérií nemůžete vracet. To platí jak pro LABRADAR, tak pro XERO C1 Pro. Z mého pohledu je škoda, že GARMIN neumožňuje založit profil zbraně a typu munice, kde bych mohl dlouhodobě sledovat vlastnosti systému. Určitě by to hodně pomohlo střelcům, kteří mají k dispozici více zbraňových systémů, případně pracují s více druhy munice. Určitě bych ocenil, kdyby se v aplikaci dala stáhnout i data k počasí, a to buď z webu nebo z meteo-stanice Kerstrel. Tyto připomínky byly sděleny zástupcům firmy GARMIN, ale nemáme informace, zda na ně bude firma GARMIN reagovat.

Přístroj XERO C1 Pro má kapacitu pro 99 měřených sérií. U každé série můžete v aplikaci upravit název nebo přidat poznámky.  Když je naplněna, přístroj se vás zeptá, zda chcete smazat nestarší sérii. Z telefonu lze data  opět exportovat ve formátu CVS a dále s nimi pracovat například v programu EXCEL. Jediný významný rozdíl ve výstupech mezi LB a XERO je, že LB dokáže měřit rychlost střely až do vzdálenosti 50 m od střelce. Ve verzi pro trh US až do 100 m. Vzdálenost je udávána na pěti vzdálenostech, které si může definovat uživatel. Využít tato data k vlastnímu výpočtu svého balistického koeficientu střely je však schopno pouze nízké procento uživatelů. Osobně neznám žádný balistický kalkulátor, který by tyto hodnoty dokázal zanést do výpočtu balistické křivky. Daní za tento výkon jsou větší rozměr zařízení a již výše uvedená větší spotřeba elektrické energie.

Závěr: Když jsem se dozvěděl o zařízení GARMIN XERO C1 Pro, neuměl jsem si představit důvody, kvůli kterým bych chtěl investovat do nového zařízení, které mi vlastně bude dávat stejné informace jako LABRADAR, který jsem v té době už používal více než 6 let. Na konci testů jsem zjistil, že už si práci bez přístroje od GARMINU nejsem schopen ani představit. Přirovnal bych to k situaci, kdy přejdete v řízení z manuální převodovky na automatickou. Pokud umíte pracovat s manuálem, také dojedete do cíle. S automatickou převodovou je to však mnohem pohodlnější. Pokud mám k dispozici zařízení, které mi spolehlivě měří úsťovou rychlost střely a jsem spíš sváteční střelec, investice do nového zařízení mi nepřinese nic nového. Pokud se však střelbě věnuji intenzivně nebo zvažuji koupi nového chronografu, určitě by pro mě XERO C1 Pro bylo zajímavé řešení. Osobně jsem po prvních srovnávacích testech už nikdy LABRADAR nezapnul.